Egon Schiele a jeho Čtyři múzy

Slavný malíř Egon Schiele se narodil v červnu roku 1890 ve Vídni. Jako žák Gustava Klimta se věnoval nejprve secesi, později si však vybudoval vlastní osobitý styl, který má nejblíže k evropskému expresionismu. Ve své tvorbě se věnoval zejména provokativním aktům, portrétům měst či svým autoportrétům.

V mládí byl spíše plachý a uzavřený, preferoval samotu před společností. Ani ve škole příliš nevynikal, jediným předmětem, v němž projevoval nadšení a píli, bylo kreslení. Proto se také, podporován svým učitelem, rozhodl pro studium výtvarné akademie. Do života mu však náhle vstoupila smrt milovaného otce, která jej velmi zasáhla a ovlivnila jak jeho budoucí tvorbu, tak jej samotného. Z plachého mladíka se postupem času stával sebevědomější muž, jenž se nebál odlišovat, a vydal se na vlastní životní cestu.

Egona Schieleho přímo fascinovala nahota. Akty mladých modelek, které stály často ve velmi odvážných, až obscénních pozicích, šokovaly tehdejší prudérní společnost. On byl svými múzami ale téměř posedlý a tato díla tvořila převážnou část jeho tvorby. O vztahu mezi ním a jeho múzami pojednává i biografický román Sophie Hydockové Čtyři múzy. Čím by byl Egon Schiele vlastně bez nich?

Čtyři múzy – Sophie Haydock

Co zůstane, když milujete tak, že všechno kolem spálíte na troud? A co když se z vašeho života stane jen obraz slavného malíře? Čtyři múzy přinášejí dosud neznámý příběh čtyř žen, jež žily na začátku minulého století v bouřlivě se měnící Vídni, propadly uhrančivému kouzlu osobnosti malíře Egona Schieleho a staly se neoddělitelnou částí jeho umění.

Adele už nějakou dobu pociťuje nutkání, které nedokáže popsat. Neodbytné chvění v břiše, všeprostupující neklid… Copak to necítí všichni? Tu naléhavou potřebu jednat, dosáhnout změny? Nemodlí se za to, aby se něco stalo? Něco, co od základu změní jejich život?

„Gertrude, slibuji ti… slibuji, že jednoho dne, až budeme starší, se přestěhujeme do Vídně a budeme žít v krásném bytě. Jen my, sami dva.“ Čím víc nad těmi slovy Gertrude přemýšlí, tím větší váhu jim přikládá. Po ničem jiném netouží. Je to příslib, který si nenechá utéct.

Pózováním pro Egona se Wally dostává do hypnotického transu. Cítí oči, přízračné oči, které si prohlížejí její tělo. A intenzita těch pohledů a z nich vyzařující přesvědčení, že jim patří, že ji mohou vlastnit, ji nutí o to pronikavěji hledět do očí Egonovi. Oplácí jí to pohledem plným porozumění a rovnosti, zatímco jeho štětec zachycuje nejen všechno před ním, ale i mezi nimi.

Srdce Edith svírá neviditelná ruka. Vidí sebe samu v rozkvětu, zahazující staré představy o tom, kdo je, a měnící se v nové já. Postavit se svému otci a své touze by ale znamenalo, že ten přerod utne v zárodku. Jakkoliv se rozhodne, vždycky přitom přijde o kus sebe. Rozhodnout se však musí.

Čtyři ženy. Čtyři múzy. Čtyři příběhy.

Sophie Haydock je britská spisovatelka žijící ve východním Londýně. Vystudovala žurnalistiku a pracovala v Sunday Times Magazine, Tatler a BBC Three. Jako novinářka na volné noze rovněž publikovala ve Financial Times a Guardian Weekend. Její velkou vášní jsou povídky, podílí se také na organizaci udílení ceny Sunday Times Short Story Award a je pomocnou ředitelkou literární organizace Word Factory. Čtyři múzy jsou její románový debut. Ještě před knižním vydáním za něj obdržela cenu Impress Prize for New Writers.

Její účet na Instagramu @egonschieleswomen – věnovaný ženám, které stály modelem Egonu Schielemu – sleduje přes 100 000 lidí. Více informací najdete na adrese: sophie-haydock.com.

Knihu zakoupíte ve všech dobrých knihkupectvích nebo na www.grada.cz