Život mezi řádky
Někdy je hezké, že mě miluješ
Humorný román o dvou třicátnicích ve stylu Bridget Jonesové
Kamarádky Chloé a Constance jsou každá jiná, obě ale milují knihy, pocházejí z Marinzaku a obě mají potíže s láskou. Chloé se nedokáže odpoutat od svého bývalého přítele a romantička Constance čeká na pana Darcyho. Humorný román o milostných eskapádách dvou třicátnic, které podobně jako Bridget Jonesová plují životem plným neuvěřitelných historek. Více >
O knize
Chloé a Constance jsou výborné kamarádky, i když jsou každá úplně jiná. Co ale mají společné, je láska ke knihám, rodinné kořeny v Marinzaku a žalostný milostný život. Osmadvacetiletá atraktivní Chloé se nedokáže zbavit citové závislosti na svém expříteli, který je zároveň jejím nadřízeným a má se brzy ženit.
Chloé je dokonalá Pařížanka: příliš hubená, příliš kouří a příliš pije. Od svého rozchodu má zlozvyk vymetat noční podniky a navazovat vztahy na jednu noc, které mají jediný účel – dát jí zapomenout. Constance, věčná romantička, teď už dlouho nezadaná, má ráda Jane Austenovou a čeká na svého pana Darcyho, který je ale stále v nedohlednu.
Jednoho dne se rozhodnou vzít život konečně do svých rukou a uzavřou spolu dohodu: Chloé stráví celý půlrok na venkově mezi vinicemi, daleko od všech mužů a pokušení, a pokusí se konečně napsat vytoužený román. Constance přestane snít o romantické lásce a začne se vídat s normálními muži. Navíc má za úkol vyspat se s neznámým mužem hned první noc po seznámení. Uzavřená dohoda nakonec zavede obě přítelkyně úplně jinam, než by každá z nich čekala…
Humorný román líčí milostné vztahy obou mladých žen i jejich cestovní eskapády – z Paříže přes kraj sauternských vinic až do Londýna. Vedle vtipně, s nadsázkou a sebeironicky podávaných situací se objevují i vážnější pasáže, které se vnímavě dotýkají tématu stárnutí a odcházení ze života. Skoro až do konce svižného příběhu není ale jasná zásadní věc: dokážou Chloé i Constance konečně poslat nesprávné muže k šípku a najít si toho pravého na celý život?
Náhled knihyTipy z redakce
Potřetí mačkám na zvonek, není to jen tak, přehlušit kravál, který se ozývá zevnitř, ale konečně se dveře otevírají. Charlotte mi dává pusu, břicho jí od minulého pondělka zase pěkně povyrostlo. „Chloé, já myslela, že nemůžeš přijít!“ „Schůzka se nekonala,“ říkám cestou dovnitř. Je to samozřejmě lež, ale chtěla jsem mít jistotu, že tu bude... Více informací