Život mezi řádky

Recenze – Mrtvé město

5.6.2020

Thrillerový román Mrtvé město sice píše o záhadném zmizení obyvatel z švédského městečka Silvertsjarn, ale věřte mi, že ne všechna děsivá tajemství zmizela spolu s nimi. Švédské autorce Camille STEN – u nás známé především thrillery pro děti a mládež – se podařil napsat brilantní strašidelný kousek, díky kterému jsem se bála i spát…

Pátrání po minulosti…

Mladá a nadějná dokumentaristka Alice si konečně splnila své přání a vydala se zhmotnit svůj sen o dokumentárním filmu s názvem Město. Již od útlého dětství ji fascinoval příběh o záhadném zmizení obyvatel malého městečka Silvertstajn, ve kterém našli pouze novorozeně a ukamenovanou ženu na kůlu, který ji mnohokrát vyprávěla její vlastní babička, jež sama ze strašidelného města pocházela. Měla ale to štěstí, že se z města dostala jen o několik málo měsíců dříve, než se po všech slehla doslova zem.

Alice dala dohromady skupinu různorodých pěti lidí (přátel i bývalých přátel), kteří se na filmu více či méně podíleli s ní. Nejvíce informací měla Alice spolu s Tone, jež před zbytkem výpravy tajila, že je potomkem nalezeného dítěte v mrtvém městě. Dále si na pomoc přivedla bývalou kamarádku Emmy, která přestože ji v minulosti ublížila, měla z nich nejvíce zkušeností. Ta si naopak vzala s sebou přítele a asistenta v jednom Roberta. Jako poslední se ke skupině přidal Max. Nenápadný, tichý a především zamilovaný sponzor celého dokumentu.

Téměř po šedesáti letech tato skupina jako první překračuje hranice švédského městečka Silvertstajn, jež jako kdyby jen spalo. Hrnce zůstaly na plotně, připravené talíře lákaly své obyvatele k jídlu a postele čekaly na ustlání po brzkém vstávání. Záhy se ale ukáže, že tato pětice není jediná, kdo ve městě přebývá….

Jak to vidím já – KATKA

Ryzí dokonalost!!!!

Mrtvé město jsem si chtěla přečíst hned po přečtení anotace na stránkách Metafory a jen jsem tajně doufala, že si na knihu brzo udělám také čas. No a sen se stal skutečností neuvěřitelnou rychlostí blesku. A ještě že tak!! Již nyní musím prozradit, že po knize Pamatuji si vás všechny od islandské autorky Yrsy jsem dlouho nečetla knihu, u které bych se bála jít spát…

Mrtvé město začíná – pominu-li prolog o nálezu novorozence, ukamenované ženy a mrtvého města – příjezdem filmového štábu do městečka Silvertstajn, jež nám blíže představuje hlavní protagonisty knihy a historii mrtvého městečka. Plynule se zde prolínají dvě dějové linie, přičemž jedna se odehrává v přítomnosti – natáčení v městečku a druhá se odehrává v minulosti – tedy co přesně předcházelo záhadnému zmizení obyvatel z města. Autorka navíc tyto line vždy jasně označila a tak nemůže dojít k žádnému zmatku, jako to často v podobně psaných knihách bývá.

Zatímco přítomnost se dozvídáme z pohledu hlavní hrdinky Alice, minulost nám je předsouvána příběhem Elsy, prababičky Alice. To vše je navíc doprovázeno několika posledními dopisy mezi Alicinou babičkou Margaret a její sestrou Ainou, ze kterých lze od krásně vyčíst ta změna od milujícího sesterského vztahu až po téměř chladnou nenávist. Do této doby byl pro mě mistrem prolínání historie s přítomností britský miláček Steve Robinson, ale Camilla Sten se jeho umu dokonale vyrovnala.

Mistrná autorčina hra se slovíčky dokázala v knize vytvořit tak brilantní atmosféru, za kterou by se nemusel stydět ani Stephen King. Kniha nám pomaličku odkrývá závoj tajemství s prvky hororové atmosféry od podivných zvuků, záhadných postav, děsivého kostela a celému příběhu vévodícímu ponurému počasí, které přesně odpovídalo pocitům všech členů filmového štábu. Při čtení jsem si připadala, jako kdybych se ocitla uprostřed děsivého městečka Silent Hill (pro ty, kdo neví o čem mluvím, je to poměrně děsivý horor :D) Místy jsem měla husí kůži a nejednou jsem musela přestat číst, abych se obrnila a mohla pokračovat.

Je možné, že na někoho bude působit začátek lehce rozvláčně, ale v tomto případě si budu stát za svým, že je to jen a jen dobře. Camilla Sten si totiž své čtenáře pomalu připravuje jako kuchař kuře na gril. No a pak, kdy už čtenář ani nic neočekává – BUM!! První rána zprava, druhá zleva a od té chvíle nabírá kniha neuvěřitelné zběsilé tempo, jež si udrží až do konce. Jízda na horské dráze jak se sluší a patří. Nedýchala jsem.

Za zmínku stojí také vykreslené charaktery postav i do toho nejmenšího detailu. Žádné ploché postavy s předvídatelným chováním. Ba právě naopak. Díky tomu, že nám jsou hlavní postavy představeny pozvolna od začátku knihu, máme tu čest postupně sledovat změnu/odchylku od jejich běžného chování, jež vzniká vlivem strachu, nevyspání, hladu, stresu a lží. Já si zde nemohu vůbec stěžovat.

Abych ale pořád jen nechválila, najde se i jeden negativní aspekt, nebo spíše jedna vada na kráse této mrazivé novinky. No a to je závěr. Možná si už teď říkáte, jak mohlo dojít k tomu, že z minuty na minutu zmizelo celé město. Já si nad tím lámala hlavu celou dobu a postupem času, kdy jsem četla střípky z minulosti, jsem si dávala jakýsi možný obraz dohromady. Ve většině případů jsem měla pravdu, jak taky jinak že :D, ale v tom nejdůležitějším jsem se spletla, a to v tom, jak ti lidé zmizeli bez jediné stopy. Přestože věřím tomu, že část z toho, co nemůžu prozradit, se stát mohla, představovala bych si ten závěr lehounce jiný, ale i tak to s pokorou přijímám.

Mrtvé město ode mě získává vysoké hodnocení, které si zasloužilo od první do poslední stránky a nelituji jediné minuty strávené s touto knihou. Doporučila bych ji milovníkům strašidelných příběhů, fanoušků knihy Pamatuji si vás všechny a všem nadšencům záhadných příběhů.

Hodnocení: 5/5